Na první víkend bylo k dispozici 15 hráčů. Povedlo se sehnat přátelský zápas v sousedním Kostelci. Všichni hráči mohli předvést své umění.
Tišice - Pšovka Mělník 8:10 (1:2, 3:3, 0:4, 4:1)

sestava: Haidinger, Holý, Chobotský, Kedroň, Jukl, Litomyský, Pipošiar,
branky: 3x Haidinger, 2x Kedroň, 1x Chobotský, Holý a Jukl
Začátek byl skvělý, ihned po rozehrávce jsme se dostali do šance a Kryštof ji v pohodě proměnil s hlavou nahoře. Ale poté nás pak pšovečtí zmáčkli a měli herní převahu. Nejvíce nás trápila malá aktivita a minimum pohybu při hře bez míče. A v části druhé a celou třetí část jsme se začali bát a chyběla nám snaha a odvaha získat míč od soupeře a po velmi dlouhé době jsem zažil, že kluci na střídačce nechtěli jít do hry.
Do čtvrté části jsme si dali za úkol zapomenout na skóre a o kolik gólů prohráváme a snažit se ji vyhrát. To se povedlo v poměru 4:1, kdy jsme na soupeře vlítli a změnili přístup k obraně. Všichni se rychle vraceli a neváhali s napadáním. Najednou jsme dali čtyři rychlé góly a projev byl najednou úplně jiný. Jako velké mínus beru, že tato změna musela být často napovídána z lavičky. Pokyny a pobídky k „běhání“ musí pocházet od samotných hráčů. Oba brankáři chytali celý zápas velmi dobře, chvílemi nám vázla rychlá rozehrávka ale 
Kluci zaslouží za poslední čtvrtinu velkou pochvalu. Musím dnes individuálně pochválit Víťu Jukla, který v poslední části dokázal celou dobu sledovat hru, být velmi rychlý s míčem a nepříjemný při napadání. 

Labský Kostelec - Tišice gólů nepočítaně

sestava: Oliva, Demeter, Vondráček, Šebek, Březovská, Tůma, Lenc a Mia Haidinger

Mladší parta posílena o Martina a Vojtu (r.2015), odehrála zápas v Kostelci. Zde naším hlavním úkolem bylo při útočení vyvezení míče do volného prostoru a nabíhání spoluhráči s míčem. V obraně jsme se snažili o rychlé napadání nejbližším hráčem a ostatní hráči měli hledat a obsazovat volného soupeře. V poslední čtvrtině už jsme obsazování zvládali docela dobře. Celou dobu v této činnosti vynikal Marťas. Individuálními průniky naopak velmi mile překvapil Tom Šebek ale největší radost mi udělal Tom Vondráček. Potvrdil své zlepšení pozorované v trénincích a skvěle bránil, vracel se a hlavně s míčem nezůstával stát na místě., jen tomu chybí ještě větší jistota a přesnost při kopání a bude to perfektní. Spolupráce nám zatím moc nešla, v té vynikala Róza a poté i Vojta který dostal za úkol nahrát na gól nějakému spoluhráči. Což se nakonec úplně nepovedlo, ale našel spoustu zajímavých přihrávek pro dobře postavené spoluhráče.