Historie

Historie TJ Sokol Tišice

Úvod

V 30. letech minulého století sílila iniciativa v řadách zejména mladší mužské populace k zakládání fotbalových klubů. V našem Polabí již v té době fungovala fotbalová družstva v Lobkovicích (zal. klubu r. 1923), Čečelicích (1926), Všetatech, Neratovicích (1919) a v Kostelci nad Labem (1917). Na katastru - současných Tišic - tvořený z vesnic Kozly, Chrást a Tišice lze dle pamětníků a místního podání stanovit první fotbalové kluby SK Chrást a SK Tišice. Rok 1933 je uváděn jako zahájení činnosti pro oba kluby, tudíž začátek organizovaného fotbalu v Tišicích. Jistě na vznik těchto klubů měla vliv vzájemná sousedská rivalita, jak hráčů, tak i funkcionářů. Text o historii TJ Sokol Tišice (1933-1965) zaznamenal Radislav Šebek na základu vyprávění - Miloslava Brodského, Karla Víta, Miloslava Košlera, Jaroslava Litery, Pavla Čermáka, Jaroslava Čuby, Jiřího Kasla, Josefa Šulce (z Kozel), Václava Štěpána, Miroslava Brodského st., Zdeňka Fabiána.

1933 -1939

Fotbalová hrací plocha klubu SK Tišice se rozkládala za souhlasu podnikatele a spolumajitele tišické výrobny stavebních hmot pana Kastnera v lokalitě „Na Vrchách“, kde pozemek s hřištěm sousedil s cihelnou. Než tišičtí vyzvali prvního soupeře museli vynaložit nemalé pracovní úsilí k vytvoření základních podmínek pro tento sport. Pod vedením Josefa Černého, již pána v letech, ale zkušeného fotbalisty, to zvládli. Sporadicky můžeme připomenout další aktéry: předseda klubu byl Václav Štěpán z tišické Kaberny č.p. 15, dále Josef Žítek z č.p. 145, „Ola“ Horčík z č.p. 151, J. Horčík, Karel Veselý z č.p. 82, bratři Čichnové, V. Hanzl, Jan Nepomucký, Antonín Nepomucký (oba z č.p. 68), František Kryml a další již neznámí občané a fotbaloví nadšenci. Barvy klubu byly bílá a červená. S uspořádáním barevných pruhů na dresech svisle dolů nastupovali k zápasům. Pro veřejnost též pořídili činovníci klubu mosazné odznaky. Byla to jistě možnost k výdělku společně s pořádanými tanečními zábavami v hostinci „U Martinovských“ na č.p 11. Odznak byl ve tvaru obdélníku, uhlopříčkou rozdělený vzhůru zleva doprava, vlevo bílá s nápisem SK Tišice, vpravo červená, spodní kratší strana obdélníku byla lemovaná zlatovými ratolestmi. Bývalý spoluobčan pan Vlastimil Hanousek, tehdy hráč SK Neratovice při vzpomínkách na toto období říkával: „To hřiště bylo jako Sahara“. Pro písčitý povrch hrací plochy se sporadicky vzrostlou trávou a travními drny. Tento náš klub se řadil do nižších výkonnostních pater struktury středočeské župy. Svou činnost SK Tišice ukončil v roce 1939, kdy hlavní majitel tišické cihelny p. Čejka rozšířil těžbu písku do prostoru hrací plochy.SK Chrást vznikl z iniciativy mládeže v čele s bratry Brodskými - Josefem, Karlem a Miloslavem - v úvodu 30. let. Tyto začátky fotbalu v Chrástu popisoval při vzpomínkách pan Miloslav Brodský: nejprve jsme našli odvahu a rozhodli se požádat starostu chrástecké obce pana Františka Podvala o přidělení vyhlédnutého pozemku ke zřízení hrací plochy. Pan starosta vědom si neexistence nějakého společenství v souvislosti s fotbalem vznesl při jednání pochybovačnou otázku - „Za koho žádáte?“ - Starosta se dočkal následné odpovědi - „Za sportovní klub!“ - Po odpovědi starosta zapochyboval - „Žádný zde není!“ Bratři se nedali odbýt a jasně dali na srozuměnou - „Když bude pozemek na hřiště, bude i klub.“ A tak obecní zastupitelstvo na následném svém zasedání vyhovělo požadavku mládeže. Přidělilo fotbalovým nadšencům pozemek na východ od obce, po pravé straně boleslavské silnice. Pozemek byl od silnice mírně svažitý a v zadní části při silnici podmáčený s vlivem vody z nedalekých mokřadů. Jižní stranu lemovalo proutí. Mladíky čekalo mnoho práce k docílení hrací plochy. Písčitou zeminu od silnice sváželi k opačné straně a rovnali plochu. Později od zadního rohu při silnici do středu opačné strany provedli v terénu drážku pro uložení drenážního potrubí a vodu odváděli k ústí potrubí na svah směr k lokalitě „Pod horkou“. Tato vytékající pramenitá voda byla často i pro pozdější generace vhodná pro občerstvení při fotbalových kláních. Po řadu let vybudované hřiště neslo pojmenování „Ďolíček“. Rozměry hrací plochy po dobu užívání hřiště byly neměnné, kdy délka plochy byla 92 m a šířka 54 m. Nejdříve hrací plochu lemovaly jen topoly, ale později ve 40. letech za pomoci domácích sponzorů klub pořídil dřevěnou ohradu s menším dřevěným objektem na betonové podezdívce u vchodu na hřiště. Objekt sloužil jako pokladna k zápasům, prostor pro rozhodčího i sklad. Na počátku při rozjezdu klubu přispěli svou prací i ti starší fotbaloví příznivci a zejména po organizační stránce v těchto začátcích byli nepostradatelní. Z těch starších to byli bratři Karel a Václav Krupičkovi, Josef Pauzer a F. Skorkovský. Po sportovní stránce v těchto začátcích velmi vypomohl tišický rodák Bohuslav Černý, občan Lobkovic. V té době B. Černý měl již zkušenosti z fungujícího SK Lobkovice a byl vzniknuvšímu klubu v začátcích instruktorem. I přesto byli mladí hnacím motorem klubu s bratry Brodskými, Josefem Vyhnálkem, Václavem Kolářem a dalšími.

1935 - 1939

V tu dobu začal ve funkci klubu SK Chrást pracovat nepostradatelný funkcionář, po mnoho desetiletí, pan Karel Vít. Ten vystřídal ve vedení klubu pana Skorkovského zřejmě již v roce 1935. Členové klubu dle tradic jednotlivých sousedních sportovních klubů se rozhodli pro odlišení ctít barvy bílou a zelenou. V barvách klubu si pořídili dresy. Finanční prostředky se velmi těžko získávaly, ale zaujetí členů klubu pro tento sport bylo velké. I když v té době ještě doznívala hospodářská krize přesto finance sehnali. Pořádali bály, karnevaly, taneční zábavy a ochotnická divadelní představení, jak na parketovém sálu v hostinci „U Krimlů“, tak v hostinci „U Fabiánů“. Obyvatelé Chrástu hojně tyto akce navštěvovali a tím poskytli finanční podporu do pokladny klubu. Všeobecně k založení fotbalového klubu a přihlášení do soutěže ve 30. letech byly třeba tyto základní podmínky: ctít stanovy „Českého svazu footballového“ prostřednictvím středočeské fotbalové župy a současně byla zapotřebí i byť skrovná hrací plocha zaregistrovaná na fotbalové župě. Branky vesměs zhotovené z dřevěných hranolů cca o šířce 15 cm a natřená vápnem byla vždy znamením činnosti klubů na vesnicích i ve městech. Často se mužstva převlékala k utkáním za souhlasu majitelů hostinců v prostorách těchto restauračních zařízení. Domácí hráči se též často připravovali ve svých domovech. Po zápasu stačily k umytí hráčů na dvoře hostince necky s vodou a i rozhodčí zápasu měl podobné podmínky. Ne jinak tomu nebylo v Chrástu. Takové podmínky měli tišičtí sportovci i později, ještě v polovině 60. let. Asistenti rozhodčího v nižších soutěžích byli z řad domácích či hostujících činovníků. Samostatně SK Chrást byl činný do roku 1939, kdy došlo ke sloučení s SK Tišice.

1939 -1947

Sloučením SK Chrást a SK Tišice vznikl SK Chrást-Tišice. S tímto počátečním oficiálním názvem byl nový klub registrovaný u „Středočeské župy footballové“ s hrací plochou v Chrástu. Sloučení těchto dvou klubů inicioval v roce 1939, po dohodě členů výboru tišického klubu, tišický činovník SK Tišice Josef Černý. Bylo to východisko po známém důvodu ukončení provozu hrací plochy „Na Vrchách“. Materiální zajištění tišických fotbalistů bylo využito ve společném klubu. Josef Černý do Chrástu přivedl tišické hráče oba Nováky - Františka, Josefa, Antonína Nepomuckého, Otu Svobodu a další, již neznámé. Také jsme se mohli později setkat s názvem sloučeného klubu Chrástecko-tišický S. K. (zřejmě od r. 1942). Po sloučení klubů v „podvečer“ válečných let II. světové války došlo ke zkvalitnění A-mužstva a po roce 1940 přišly i úspěchy. Fotbalovému Chrástecko-tišickému SK se začalo dařit. Klub stoupal v župní pyramidě soutěží (IV., III. a II. tříd) až se kvalifikoval do I. B, což bylo v celostátním měřítku čtvrté nejvyšší patro. Výše byly župní soutěže I. A třída, divize a následně byla již jen celostátní liga. Chrástecko-tišický SK hrál řadu let k překvapení soupeřů velmi kvalitní fotbal i přesto, že Chrást v té době nebyl ani na mapě. Za A- tým nastupovali: František Pasovský, Cikánek z č.p. 10, M. Košler, M. Berka, Václav Novák, Josef Novák, Bohumil Pokorný („Bogan“), Josef Vít („Rezina“), Josef Košťál, František Hluchý, Václav Krulich, Jaroslav Fabián, Jiří Müller, Jiří Zejda z Mlékojed, „Déba“ Rychnovský z Kozel atd. V této době sponzoroval klub továrník Josef Vojta z Chrástu č.p. 209, který provozoval truhlářskou výrobu se sídlem výrobny v pražské čtvrti Vysočany. U pana Vojty zaměstnání též nalezlo ve Vysočanech i několik fotbalistů klubu, kteří nemuseli za války na práci do německé „Říše“. Podpora sportu v Chrástu panem Josefem Vojtou byla širšího rázu. Například mimo fotbal podporoval sokolské hnutí a pro hokejisty (ve větší míře též fotbalisté) vybudoval ve 40. letech na sokolském hřišti, v současné ulici Sokolská, kluziště s mantinely. Tato záslužná práce pana Vojty byla později veřejností dosti opomíjená a po roce 1948 jako by dokonce zapomenutá. Je však pravdou, že ještě v 70. letech hráči oddílu kopané TJ Sokola Tišice používali dřevěné kufříky vyrobené za války u pana Vojty pro vybavení 12 hráčů (dres, kopačky atd.) k jednotlivým zápasům. Tak, že skrovná vzpomínka na pana Josefa Vojtu přeci jen byla i později. „Středočeská župa footballová“ sdružovala kluby z velké části současného Středočeského kraje a Prahy. Nejvzdálenější místo pro Chrástecko-tišický SK v I. B byl klub AFK Vlašim v období let 1942-45. Přeprava na zápasy byla zejména hromadnými veřejnými prostředky, ale ve 40. letech i občas vozidlem Škoda - Sentinel (nákladní automobil s pohonem se zplyňováním měkkého dřeva) jednoho již neznámého chrásteckého zelináře. Některé tyto zápasy vytvářely celodenní výlety i pro příznivce klubu zejména za pražskými kluby - např. dle vzpomínek bývalého občana Tišic pana Václava Štěpána, který ve 40. letech s otcem (bývalým předsedou SK Tišice) doprovázel Chrástecko-tišické SK za pražskými soupeři: „Chrástecko-tišický SK byl zdatným soupeřem všem tehdejším protivníkům z I. B. Například se soupeřem z popředí tabulky FK Úředníci Karlín naši fotbalisté neprohráli. Při tomto utkání velmi potěšil výkonem chrástecké příznivce mladý brankář Jiří Müller.“- Nutno dodat, že Jiří Müller se stal později legendou Tišického fotbalu. Chytal za Chrástecko-tišický SK od šestnácti let. S přestávkou, kdy chytal v 50. letech za druholigové Čelákovice, končil svou fotbalovou činnost v Tišicích ve věku 44 let. Válečná léta nesla i při fotbalu zvyklosti té doby. Na začátku každého utkání, při středu hřiště, na povel rozhodčího, zněl pozdrav soupeřů ve formě hajlování. V poválečných letech se opět vrátil pozdrav soupeřů z prvorepublikového období. Rozhodčí zvolal „Soupeři, nazdar!“, sborová odpověď hráčů zněla „Zdar!“, též vzájemným podáním rukou soupeřů ve středovém kruhu končilo dění na hrací ploše.

1947

V roce 1947 přišla krize na Chrástecko-tišický SK. Hlavní důvod byla povinná vojenská služba pro větší počet hráčů. Na dva roky A-tým klubu přerušil svou činnost a nepřihlásil se do soutěže. Následně další hráči opustili chrástecko-tišické prostředí. Karel Čemus přestoupil do Benátek nad Jizerou, Václav Novák (s přezdívkou „Gigant“- pro mohutnou postavu) ještě před krizí klubu do Kostelce nad Labem, střední obránce Cikánek do Všetat, někteří starší hráči ukončili činnost. Společně s nimi skončil s fotbalem nejlepší útočník mužstva, levé křídlo, Jiří Zejda pro poškozené koleno. Pohromadě zůstala jen skupina mladých hráčů s místním názvem „Batalion“, pod patronací Miloslava Košlera z Chrástu.

1949 - 1959

Rokem 1949 byla plně obnovená činnost klubu. Nové státní zřízení z roku 1948 mělo vliv i na sport. Veškeré sportovní aktivity v našem státě byly podřízené jedné organizaci ČSTS později ČSTV. Dnem 1. ledna 1949 byla zrušená středočeská župa a struktura soutěží byla organizovaná prostřednictvím okresů a krajů. Náš klub, přejmenovaný na TJ Sokol Chrást, začal soutěž v nejnižší třídě okresu Brandýs n. L.. Nejvzdálenějšími kluby byly z Nehvizd a z čelákovické lokality. Stále fotbalové sezony probíhaly „jaro-podzim“, ale až od podzimu roku 1952 byly soutěže uspořádané na období „podzim-jaro“. V průběhu 50. let fotbal v Tišicích zahrnoval hráče hlavně z našich tří obcí. V průběhu těchto let, ale můžeme také zaznamenat hráče na „Ďolíčku“ z Ovčár (brankář p. Jirmus), z Neratovic (brankář J. Müller – původem z Chrástu), V. Slavík z Mlékojed a dalších obcí. Z domácích hráčů můžeme připomenout: Jaroslava Literu, Jiřího Slavíčka, Karla Slavíčka, Ladislava Pejchu, Miroslava Pejchu, Jiřího Slavíka, ? Pabišku, Jaroslava Čubu, Josefa Krymla, ? Bárka, Jaroslava Fialu, Miloslava Vašáka, Antonína Veselého, Jiřího Svobodu, Jana Hladkého, Františka Bolena, Jaroslava Bukovského, Jiřího Šťastného, Jiřího Kasla, Václava Palečka, Karla Legnera, Václava Vašáka, Pavla Čermáka, Vladimíra Tomka, Františka Pšeničku. Později na přelomu 50. a 60. let: Miroslava Brodského, Josefa Víta, Miroslava Herclíka, Václava Pokorného, Jiřího Fabiána a Karla Jiráska. Bylo to období kdy nezaznamenáváme výrazné úspěchy. Veškeré fotbalové dění bylo stále pod taktovkou obětavého funkcionáře pana Karla Víta. Jeho zásluhou od druhé poloviny 50. let měla TJ Sokol v okresní soutěži družstvo žáků a později od roku 1962 i družstvo dorostenců. Nábor nových začínajících fotbalistů žákovského věku pan Karel Vít prováděl prostřednictvím kozelské Základní školy.

1960 - 1965

Změny okresů ve státoprávním uspořádání z roku 1960 a sloučení našich tří obcí se zdá jako nový impuls za fotbalovými úspěchy. TJ Sokol Tišice úspěšně si počínala ve III. třídě okresu Mělník. V sezoně 1962-63 v době ještě probíhající reorganizace krajských fotbalových soutěží se Tišice umístily na 1. místě tabulky a s dalšími čtyřmi kluby postoupily do okresního přeboru. Nové tváře v tomto období se objevily – Pavel Bárta, Josef Šťastný („Šťáva“), Jaroslav Palička, Miroslav Mrázek, Karel Šebek, Josef Bárta, Zdeněk Zvelebil, Petr Zvelebil, Milan Mach a příchozí z Kojetic Jaroslav Volf a z Letňan Josef Plicka a opět Jiří Müller („Solera“, vrátil se ze Spartaku Čelákovice). V okresním přeboru se Tišice ani „neohřály“ a v další sezoně je čekala krajská soutěž I. B třída. Za připomínku stojí, kdy velká sláva proběhla po posledním utkání v okresním přeboru. Po konečném hvizdu rozhodčího vyhrávala místní dechová kapela pod vedením kapelníka Šulce z Kozel, která doprovodila postupující tišickou jedenáctku do místního hostince „U Literů“. Na tanečním sálu pokračovala oslava. V I. B třídě tišičtí zajížděli za soupeři např. do Slaného, Velvar, Nelahozevsi, Libčic, Odolena Vody, Mratína, Mělníka-Pšovky a do současných pražských částí - Stodůlek, Slivence, Ďáblic, Dolních Chaber a Vinoře. V podzimním období si vedla TJ Sokol velmi dobře a s nepatrným náskokem se usadila na prvním místě tabulky. V jarní části opadlo počáteční nadšení a Tišice skončily uprostřed tabulky. Též se projevila přestárlost členů mužstva a ukončení činnosti klíčových hráčů Miloslava Vašáka a Jaroslava Litery. Byla sice snaha řešit tento problém, ale i zde nová fotbalová generace výchozí z dorostu nastoupila bohužel na vojenskou základní službu. Příchozí posily z jiných klubů nebyly dostačující. V té době se objevili nově příchozí – Jan Široký („Agronom“), Miroslav Ohnut, Fára z Přívor, Jaroslav Dědič z Mlékojed. V následující sezoně 1964-65 pro fotbalisty z Tišic byl pobyt v I. B jen slabé přežívání a následně se vrátili zpět do okresního přeboru. Toto období se závěrečným sestupem mělo současně též část pozitivní. Bylo to zjištění funkcionářů tišického fotbalu, jak je fotbalový stánek „Ďolíček“ nedostačující. Na základě této skutečnosti funkcionáři v čele s předsedou TJ Sokol Tišice panem Miloslavem Brodským vešli v jednání s předsedou MNV panem Václavem Zemanem, který následně podpořil vybudování nového hřiště se zázemím - což bylo předchůdcem současného tišického multifunkčního zařízení v ulici Sportovní. Též zřejmě urychlilo rozhodování o novém hřišti chystaná stavba plošného zavlažování polí v Polabí, která v polovině 60. let zasáhla jihovýchodní část hrací plochy „Ďolíčku“. Z této doby lze připomenou činovníky - Karla Víta, Františka Růžičku („Děvenka“), Františka Nergla, trenéra dorostu Jaroslava Tůmu st., Františka Chramostu ml., funkcionáře při družstvu žáků Josefa Svobodu („Kaďas“), Jiřího Svobodu st., výběrčího vstupného a zhotovitele poutačů k zápasům Františka Chramostu st. a dále připomeňme též dlouholetou pradlenu dresů pí Černou a jistě byli i další.

Z obecní kroniky

1965

Protože dosavadní sportovní hřiště „Na dolíčku“ – po výstavbě družstevního kravína v sousedství – nevyhovuje z hygienických důvodů a také proto, že na dosavadním hřišti jsou plánovány závlahové přístřešky nového zavlažovacího systému, bylo přikročeno v r. 1965 k vybudování nového sportoviště a to ve středu všech 3 obcí na pozemcích v blízkosti sokolského hřiště. V hrubém zdivu byly postaveny šatny pro hráče, kabiny pro rozhodčí, toalety, umývárny, navezena hlína pro úpravu terénu. Investice v této akci „Z“ činily 40.000 Kčs, občané odpracovali 2.077 hodin a hodnota díla byla odhadnuta na 110.000 Kčs. V začatých pracích bude usilovně pokračováno v příštím roce.

1966

Letos byly skončeny práce na výstavbě kabin pro oddíl kopané Sokola Tišice.Provedeny natěračské práce a zavedeno elektrické osvětlení. Celá stavba je velmi pěkná a účelná. Je na sportovcích a zejména mládeži, aby si vybudovaného díla vážili a úmyslně je nepoškozovali. Plocha budoucího sportoviště byla upravena a oseta trávníkem, aby v příštím roce mohla na něm býti zahájena činnost.

1967

V neděli 10.září 1967 prožívali funkcionáři, členové a příznivci kopané Sokola Tišiceradostný den. Od předsedy MNV Václava Zemana převzali nové travnaté hřiště s kabinami vybavenými technickým zařízením (tekoucí voda, sprchy, rozhlasová aparatura, bufet) Při slavnostním sportovním dnu byla oceněna houževnatá a neumdlévající práce předsedy MNV Václava Zemana , který byl duší celého podniku. Musel zápasit s nedostatkem materiálu, řemeslníků, brigádníků. Na hřišti bylo odpracováno celkem 2192 brigádnických hodin. Z dobrovolných pracovníků je třeba zvláště vyzvednout práci Františka Růžičky a Karla Víta z Tišic. Fotbalisté tak dostali k 35. výročí oddílu kopané v naší obci dar, který závidí leckterá obec na okresu.

1973

Oddíl kopané místní TJ Sokol oslavil letos 40 let závodní činnosti. Byl uspořádán pod patronací MNV pohárový turnaj dorostu za účasti družtev Spolany Neratovice, Labského Kostelce, Libiše a domácího oddílu. Vítěznému družstvu byl předán krásný pohár věnovaný Miloslavem Košlerem, bývalým hráčem Chrástecko-tišického SK. V rámci oslav bylo ještě sehráno přátelské utkání mezi naší bývalou starou gardou a okresní XI. Mělník, která byla složena ze staré gardy oddílu Obříství. Po utkání byla uspořádána slavnostní večeře, kde bylo mnoho vzpomínání – na těžké začátky, slavné roky, kdy oddíl bojoval v 1.B třídě a hovořeno s uznáním o nevšední podpoře dnešní lidosprávy. Bylo opravdu nač vzpomínat. Na výroční schůzi TJ Sokol předal zástupce OV ČTO s.Pech – k tomuto jubileu – pamětní medaili ÚV ČSTV těmto soudruhům: Josefu Pejchovi, Karlu Vítovi a Miroslavu Brodskému. Čestný odznak obdržel trenér žáků Josef Novák a Josef Vít. Čestný diplom byl předán Jiřímu Müllerovi, Pavlu Čermákovi a Jiřímu Kaslovi. Také předseda MNV Václav Zeman s uznáním hovořil o práci sportovců a ocenil zejména ty, kteří se významě podíleli na výstavbě nového sportovního hřiště. Odpracovali na něm 1580 brigádnických hodin. Nejlepší pracovníky pak odměnil knihami. Byli to Radek Šebek, Antonín Veselý, František Černý, František Růžička, Jiří Svoboda, František Pasovský, Miloslav Brodský, Karel Vít, Jiří Kasl, Miroslav Brodský a Pavel Čermák. Tělovýchovná jednota pak předala svému nejzasloužilejšímu a dlouholetému pracovníku kopané Karlu Vítovi dárkový koš – za velkého potlesku přítomných. Byly to hezké chvíle našich sportovců.

1978

Bývá zvykem při oslavách výročí založení našich spolků vyzvedávat jenom klady a úspěchy organizace, oslavovat a odměňovat dobré funkcionáře, ale skromňoučce se zabývat nedostatky v práci společenské organizace. A proto velmi sympaticky působilo na mne i na přítomné zástupce lidosprávy a ostatní hosty jednání slavnostní schůze oddílu kopané TJ Sokol Tišice, konané 4. února 1978. Od předsednického stolu to „hřmělo“ od samého počátku neúprosnými slovy kritiky do vlastních řad. Už v referátu předsedy oddílu s.Kramář adresně uvedl, kteří členové výboru neplnili své úkoly, kriticky zhodnotil neuspokojivé umístění družstev v soutěžích a zejména pranýřoval počet žlutých karet daných hráčům za přestupky při hře: v jarní soutěži 8, v nové soutěži 5 karet. K této otázce se vyslovil v diskuzi nestor naší kopané s.Karel Vít. Žádal přísnější měřítko nového výboru k přestupkům hráčů. Upozornil na poškozování zařízení na hřišti naší mládeží a o nutnosti zjednat nápravu. S.Šebek žádal zlepšit organizaci dobrovolných brigád. Předseda TJ Sokol s.Frant.Veselý pak uvedl na správnou míru polemiku o vztahu výboru jednoty k oddílu kopané. Ventilovány byly starosti s autobusem, sekáním trávy (časté poruch motorové sekačky), se zaléváním hřiště, praním prádla atp. Projednáván problém, jak zvýšit návštěvnost na hřišti. Karel Fabián pak zavzpomínal, jak se před 45 roky u nás s kopanou začínalo a konstatoval, co dnešní mládeži chybí: dřívější elán, jaký měli tehdejší sportovci. A že kritická slova se neminula účinkem, ukázal závěr roku, kdy krajský tisk přinesl obšírný a přitom pochvalný článek o sportovcích v Tišicích i o práci tělovýchovné jednoty. Také postavení fotbalistů v okresní soutěži se zlepšilo: na podzim r.1978 skončili na 2. místě.

1979

K významnému jubileu (60. výročí založení tělovýchovné jednoty Sokol Tišice – pozn. autora) dali nejhezčí dárek naši fotbalisté. Oddíl kopané zvítězil v okresním přeboru mělnického okresu a to takovým způsobem (jak psal okresní tisk) po výkonu, jaký nemá historie této soutěže pamětníka: na jaře ani jedno utkání neprohrál a měl 2. nejlepší útok, který nastřílel soupeřům 63 branek. Ve vítězném tažení pokračovali naši fotbalisté i v krajském přeboru středočeských 1.B tříd. Náš oddíl kopané se stal králem v podzimní části krajské soutěže skupiny C. Krajský list – deník Svoboda – to komentoval, že vítězství toto málokdo čekal a že toto prvenství vyniká o to více, že bylo dosaženo mezi takovými velikány (ve srovnání co do velikosti a tradice), jako jsou bezesporu Stará Boleslav, Bakov, Český Brod, mělnická záloha nebo Krchleby. V jubilejním roce se z iniciativy předsedy jednoty Frant. Veselého a výboru jednoty naplno rozběhla přístavba tělocvičny na sportovním hřišti, která má rozměr 10 x 12 m a je v hrubém zdivu dokončena.

1980

Dorostenci oddílu kopané se v okresním přeboru umístili na 1. místě. Vedl je Karel Valcha a Jiří Veselý

1983

Vlajkosláva, opravené oplocení hřiště, nové nátěry a zábradlí a vzorně upravená hrací plocha s trávníkem, který vzbuzuje obdiv, vítala ve dnech 6.-7. srpna účastníky oslav 50. výročí vzniku kopané v naší obci. V sobotním utkání stará garda tišivých podlehla sice mladším hráčům patronátního závodu SZP Tišice 6:8, ale bývalí hráči ukázali, že z fotbalového umění mnoho nezapomněli. Organizačně dobře připraveného turnaje se v neděli zúčastnila tato družstva: nováček středočeského přeboru TJ Sokol Zápy, účastníci středočeské 1.A třídy TJ TDV Mělník-Pšovka, TJ Sokol Libiš a TJ Sokol Tišice. V dopoledních utkáních zvítězili domácí nad Pšovkou 4:3 a Zápy nad Libiší 2:0. Odpoledne v boji o 3. a 4. místo po nerozhodném výsledku zvítězila v penaltovém souboji Libiš nad Pšovkou. Také ve finálovém utkání o 1. a 2. místo došlo po remíze ke střílení pokutových kopů. Šťastnější byly Zápy – zvítězily nad Tišicemi a staly se vítězi celého turnaje. Všechna družstva obdržela diplomy a broušené vázy. Čestné uznání a věcné dary od výboru TJ Sokol Tišice a od oddílu kopané obdržel nestor zdejší kopané Karel Vít, nositel zlatého odznaku Čs. fotbalového svazu, a sice za 50 letou neúnavnou práci pro tišickou kopanou. Oslava měla velmi pěknou účast zdejších i okolních fanoušků, o jejichž občerstvení se postaraly 2 stánky, obětavě obsluhované členy oddílu kopané. Naši fotbalisté se ovšem odměnili pěkným umístěním v podzimní části krajské soutěže 1.A třídy – oddělení C, kde skončili napěkném 3. místě. K významnému výročí byly vydány a prodávány pěkné kovové smaltované odznaky, jež zajistil člen výboru Jindřich Andrš.

1984

Ve 14. oddílů skončil na 10. místě. Bylo založeno i „B“ mužstvo, aby se umožnilo mladým hráčům věnovat se kopané. Hraje 3. třídu a skončilo na předposledním místě. Dorostenecké družstvo si i v okresním přeboru vedlo velmi dobře. Umístilo se v tabulce na 3. místě. Žákovské družstvo bylo na tom – oproti předcházejícím soutěžím – velmi špatně. V rozehrané soutěži ho opustil trenér Josef Vít a jeho spolupracovník Jaroslav Kramář – pro pracovní zaneprázdnění a oddíl za ně žádnou náhradu nezískal. Žáci získali 9 bodů. Oddíl kopané vede Karel Běloch, ale duší tohoto sportu je nestor naší kopané Karel Vít, nositel zlatého odznaku Čs. fotbalového svazu.

1985

Naše sportoviště neslouží jen místním hráčům oddílu kopané, ale bývá propůjčováno i odborářským soutěžím pracujících. Letos to byla „Zlatá podkova“ Zemědělských novin. Červnové soutěže v kopané se zúčastnilo JZD Dětenice, JZD Netřebice, JZD Manětín a náš SZP Tišice. Zde se angažoval Jaroslav Kramář. Ten se obětavě také znovu ujal vedení žákovského družstva. Dorostenecké družstvo se letos umístilo na 2. místě v okresní soutěži. Naše B-mužstvo skončilo na posledním místě. Toto družstvo se skládá ze starších hráčů odcházejících z A-mužstva a jednak z mladých hráčů přicházejících z dorostu a sbírajících zkušenosti. Do vážné situace se dostalo Amužstvo. V krajské soutěži se ze 14 oddílů umístilo na předposledním místě. Má před sebou zodpovědný úkol – poctivou přípravou a ukázněností se v jarní části soutěže dostat z pásma ohroženého sestupem. Na výroční schůzi oddílu kopané bylo kritizováno fandění některých diváků, které oddílu škodí. Je nutné dbát, aby chování diváků nebylo urážlivé a neslušné, ale aby povzbuzovalo k vyšší bojovnosti.

1986

Neúnavnému a svědomitému pracovníku zdejšího sportu, nositeli nejvyššíhovyznamenání československého fotbalového svazu – zlatého odznaku, Karlu Vítovi vyvstaly letos chmury na čele. Jeho oddíl kopané sestoupil z krajské soutěže do okresního přeboru, kde se v podzimní části umístil na 4.místě. Umístění dalších družstev: B družstvo – 8.místo, družstvo dorostu na 1.místě si zajistilo postup do krajské soutěže, ale postoupilo jej EMĚ Mělník – z finančních důvodů, pro daleké zájezdy a také proto, že většina dorostenců byla přeřazena do družstva dospělých. Nejmladší sportovci – družstvo žáků – skončilo na 6. místě. Obětavě je vedl p.Jaroslav Kramář.

1988

Oddíl kopané TJ Sokol Tišice uspořádal po skončení mistrovských soutěžních utkání v srpnu na oslavu 55. výročí vzniku kopané v naší obci fotbalový turnaj. Pozval k němu tato družstva: TJ Solidarita Praha, TJ Sokol Ovčáry a TJ Start Mlékojedy. Členové oddílu TJ Sokol Tišice vzorně upravili hrací plochu s trávníkem, který nám mnohé okolní kluby závidí, a dále na hřišti zřídili dva stánky s občerstvením pro hosty a návštěvníky turnaje. Oba stánky obětavě obsluhované dalšími členy oddílu se těšily velkému zájmu. U pokladny byly prodávány odznaky zdejšího klubu. Ty zajistil člen výboru p. Jindřich Andrš. Turnaj byl velice dobře organizačnš zajištěn. Místní podniky věnovaly pro vítěze a ostatní účastníky pěkné ceny: jeden pohár Předpěstírna zeleniny SZP, dva poháry Vetezinární asanační ústav.

1991

Oddíl kopané TJ Sokola Tišice zahájil přípravu již v únoru. Muži „A“ i „B“ se zúčastnili zimního turnaje v Libiši. V závěru fotbalové sezóny 1990/91 skončili Tišice na 4.místě v okresním přeboru mužů a v okresní soutěži žáků byli naši na 2.místě. Družstvo mužů se stalo letos vítězem Českého poháru okresu Mělník po dvou finálových zápasech s Čechií Kralupy (3:0, 0:2). Pro náš oddíl to kromě zisku vlastní trofeje znamenalo i finanční odměnu. Dne 3.srpna byl letní fotbalový turnaj – vítězem se stal Start Mlékojedy, druhý byl Sokol Byškovice, třetí Sokol Všetaty a naši poslední (loňský vítěz). Po odehrání podzimní sezóny 1991/92 byla tato situace: A-muži se umístili na pěkném 5. místě ze 14 účastníků – při aktivním skóre 26:24. Nejlepší střelec Mirek Brodský s 10 brankami. B-mužstvo v okresní soutěži 3.třídy na 9.místě ze 12 účastníků. Funkci trenéra převzal pro A-mužstvo dlouholetý člen TJ Pavel Bárta – dobrá kvalifikace, obětavost a cenné zkušenosti.

2013

Ohlasy na oslavy 80. výročí fotbalu v Tišicích

http://melnicky.denik.cz/fotbal_region/obrazem-spartanky-uhnaly-starou-gardu-tisic-20130922.html

Další várka fotek z oslav zde

http://kolasrumem.rajce.idnes.cz/80.let_fotbalu

2015

Mužstvo na podzim 2015 převzal staronový trenér Radek Zámečník a po skvostné sezóně, kdy tým nepoznal ve 30 utkáních chuť porážky, dovedl Tišice do 1.B třídy. Nejlepším střelcem celé sezóny okresního přeboru se pak stal Tomáš Prejzek, který nastřílel neuvěřitelných 38 branek